Hovoří se o svobodě, rozuměl jsem tomu tedy tak, že v citované větě je svoboda zamlčený předmět, čili takto:
Zaprvé a především v ní (ve svobodě) musí většina z nás věřit. – Možná jste to myslel jinak, ale vycházím z toho, že pravíme-li o někom, že věří, aniž specifikujeme, čemu věří, máme na mysli víru náboženskou. Myslel jste to jinak? Jak tedy?
Věřit (mám na mysli víru obecně, nejen náboženskou) a vědět je rozdíl; pokud jde o svobodu, vědění bych osobně dal přednost před vírou… je to zvláštní: mám pocit deja vu – jako bych to už někdy někam psal, ale jsem líný to hledat…
]]>Dále: mám za to, že Hutkova píseň, ač je jistě dobře míněna, svobodu absolutizuje; a to je indoktrinace špatným směrem. Pak totiž rychle dojdeme ke sporu: absolutizovaná svoboda X svoboda, narážející na hranice svobody někoho/něčeho jiného. Příkladem budiž právě vámi zmíněný spor svobody slova se svobodou nebýt urážen. Svoboda je abstraktní pojem a představy o jeho obsahu se zcela jistě u řady lidí vzájemně míjejí; která představa je ta pravá?
Domnívám se, že sporům o svobodu se nelze vyhnout jinak, než že necháme svobodu vyrůst zevnitř: vposledku svoboda není nic jiného, než stav mysli.
]]>