Reklama
 
Blog | Samuel Titěra

Chvála omezených možností a TED

Kdysi jsem si při nakupování říkal - taková nádhera, plné regály, tolik druhů pečených fazolí v tomatě. A bylo mi smutno, že nedokážu vysvětlit dětem ve škole, že bývalo jinak. Chodili jsme se ptát, jestli to a to „vůbec mají“. Pak se mi vybavila vzpomínka na jeden kouzelný vánoční dárek: plná krabice malých škatulek všemožných šroubků a vrutů. Veliký poklad, říkali jsme si ještě koncem osmdesátých let. Nikdy jsem nepoužil ani jeden z nich. Příliš rychle přišla doba, kdy jsem si začal kupovat "přesně ty pravé" samořezné vruty na kusy. Dnes mi připadá hloupé, že jsem chtěl někomu přiblížit pitomost bolševiky řízené společnosti pomocí prázdných a plných polic v obchodech.

Celou zimu jsem mnohé volné chvíle trávil nad studiem poznámek a  zápisků Garra Raynoldse , na kterého jsem narazil úplně náhodou na SlideShare. Tento Američan žijící v Japonsku umí poutavě vyprávět a zaujal mě svým konceptem silné, ale jednoduché prezentace (a kritikou způsobu, kterým používáme PowerPoint). Na stránkách PresentationZen píše Raynolds i o jazzu a hlavně se čas od času přes zen dostane k tématům jednoduchosti, střídmosti, svobody a také – svobody výběru.

Znamená větší výběr větší svobodu? A budeme-li mít více této svobody, budeme šťastnější? Tedy: znamená větší možnost výběru větší štěstí? Na první pohled se zdá, že logika takového sylogismu funguje bezvadně. Přinejmenším odpovídá tomu, o co se většina obchodníků okolo nás snaží a co nám chtějí naočkovat. Tedy: nechte se ohromit a paralyzovat tím množstvím – pak sáhněte po osvědčené jistotě (našem produktu) nebo nejnapínavější novince (našem produktu).

Doma v každodenním běhu už to tak dobře nefunguje. Když se mě žena v neděli ráno zeptá, jestli chci k snídani toust s anglickou slaninou, kaiserku s lučinou, pudink, vajíčko na měkko nebo müsli – nevím, občas se i „rozzlobím“. Mám všechny ty věci moc rád, jenže kdo se má po ránu tak složitě rozhodovat? Ještě že se takto z pudu sebezáchovy neptám sám sebe, stoje u regálu s jogurty. Dopadl bych jako Burridanův (V+W) osel a zcepeněl hladem.

Reklama

Když jsem si na PresentationZen četl něco na toto téma, náhodou jsem se přes odkaz dostal ke skvělé dvacetiminutové přednášce Barryho Schwartze (psycholog, autor knihy The Paradox of Choice: Why More Is Less) a neméně zajímavému vyprávění Dana Gilberta o „umělém“ štěstí na serveru TED. Od té doby jsem takříkajíc v pasti a nemohu odolat a čas od času si něco  z TEDu pustím.

TED je zkratka pro Technology – Entertainment – Design a v podtitulu má „Ideas Worth Spreading“. Na konferencích TED hostují nejrůznější lidé proslulí tím, co vymysleli, co dělají, co zažili. Od psychologa přes spisovatelku až po hudebníky, atlety a přírodovědce. Každý má k dispozici přesně 20 minut, aby ostatním předvedl něco z úžasných věcí, kterými se zabývá. V internetovém archivu jsou pak za několik týdnů vystoupení k dispozici. Celý TED se navíc dá přihlásit jako podcast např. do iTunes.

Celé to volně dostupné bohatství myšlenek, přístupů, stylů a osobností mi dalo několik vzácných momentů: viděl a slyšel jsem Ala Gora naživo a konečně pochopil, co je na jeho vystoupeních bezmála demagogického. Dalším skvělým přínosem TEDu je přehlídka toho, jak udělat dobrou prezentaci. Ti nejlepší k tomu nepotřebují ani tabuli, ani PowerPoint.

Poslední, nad čím přemýšlím, je možnost přenést myšlenku TEDu do našeho prostředí. Ty nejskvělejší přednášky, ať už o biologii, statistice nebo o duchovní literatuře jsem slyšel kdesi v nějaké přeplněné malé místnosti v patře nebo v suterénu. Strašně rád bych si některé ty přednášky poslechl znovu. A  věřím, že kdyby si je u kafe z „podcastu“ poslechli i jiní lidé, mnohé okrajové obory vědy nebo umění by se najednou konečně mohly rehabilitovat v očích veřejnosti.

Klíčový je přitom jeden zdánlivě drobný detail: těch dvacet minut. Jsou prubířským kamenem skutečně nosné myšlenky. Kdyby se vzalo několik videokamer na okružní cestu po našich univerzitách a jediným pravidlem by bylo dvacet minut, mnozí by asi odpadli. A možná bychom naopak objevili skryté poklady.

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama