Reklama
 
Blog | Samuel Titěra

Jak vybírat řečníky na TEDx

TED se od roku 2006, kdy zveřejňuje přednášky na internetu, stává pomalu ale jistě standardem nejlepších prezentací. Nejde však vůbec o to, jak jsou vyrobené snímky v Powerpointu. Někteří z nejlepších řečníků promítnou šest obrázků a nikomu nic nechybí. Jiní šestašedesát, a přesto to není příliš. Dosáhnout takové kvality projevu na místní úrovni není vůbec samozřejmé ani jednoduché.

Po skončení TEDxPrague nás jeden z účastníků prosil o prezentaci Cyrila Höschla (ta i jiné jsou k poslechu na webu ČRo Leonardo). Když jsme se o tom bavili detailněji, vyšlo najevo, že mu nejde o konkrétní snímky a data z prezentace. Mnohem důležitější mu přišlo, JAK byla patnáctiminutová přednáška VYSTAVĚNÁ. Protože byla beze sporu skvělá. Mezi hovory o informačních technologiích a vzdělávání ten příspěvek o kombinované podmíněnosti neuróz kupodivu nezapadl. Naopak zazářil, přestože se věnoval poměrně úzkému vědeckému tématu a přednášející použil celou řadu odborných termínů.

Vedle toho byly některé promluvy přijaty bez většího zájmu nebo až vlažně. Jeden z kritických ohlasů navrhoval věnovat menší péči občerstvení a větší úsilí výběru řečníků. Ono tomu tak sice bylo, ale je jasné, že na řečnících všechny akce TEDx stojí a s nimi padají.
To vede k zamyšlení, kdo je vlastně vhodným kandidátem na řečníka pro TED. Samotné „myšlenky hodné sdílení“, motto celého TEDu i hnutí malých místních setkání TEDx, nestačí. Na sociálních sítích a jinde na internetu toho lidé denně sdílí nepřeberné množství. Co z toho je ale natolik nosné, že to dokáže inspirovat několik stovek lidí najednou, nehledě na to, že jsou různého věku a rozmanitých profesí? Koho stojí za to pozvat na 18 minut na pódium před kritické, bystré a náročné publikum?

  • Člověk, který rozumí něčemu, co je pro ostatní záhadou, a dokáže to srozumitelně a napínavě vysvětlit.
  • Člověk, který objevil možný lék na nějakou naši bolest, řešení nějakého obecného problému, a umí je uvěřitelně obhájit – nabídnout novou cestu.
  • Člověk, který vidí věci, které jiní nevidí nebo ignorují, a dokáže v krátkém čase otevřít ostatním smysly novému vnímání reality.
  • Člověk, který překonal hranice – hranice prostředí, prokletí, všeho myslitelného, něčeho tabuizovaného, svého těla, své mysli, svého postižení – a který dokáže mluvit víc o tom překonávání než sám o sobě.
  • Člověk, který dobře zná nějakou obecnou slepou uličku nebo past a dokáže z ní vyvodit pozitivní řešení pro ostatní.
  • Člověk, který myslí víc na ostatní než sám na sebe a který udělal významný kus nezištné práce pro blaho jiných.
  • Člověk, který dokáže bořit naše „to nejde“ a ukazovat, co jde, nebo jak to jde.

Ve skrytu duše doufám, že se někdy v budoucnu budu moci podílet na zvaní řečníků na TEDx. A možná tak i Vy – koneckonců i letos byl seznam zpočátku otevřený. Třeba nám tohle upřesnění pomůže jako vodítko. Jsem zvědav, kolik vlastně takových lidí kolem nás je.
Reklama