Začalo to u mé skvělé ženy, platí to i u dětí, platí to i u TEDxu: nejvíc člověka s někým druhým sblíží společně prožité utrpení nebo alespoň namáhavý zápas. Skutečnou citovou vazbu a lásku k synovi jsem začal prožívat, když jsem se mnohokrát marně snažil ho v náručí uspat. Řvoucího tak, že z toho doslova zaléhaly uši.
S našimi pražskými pokusy o TEDx je to podobné. Zápasíme o prezentaci skvělou obsahově i formálně, o papírovou vlaštovku, která vyletí do světa, nespadne do louže, ale bude opakovaně zvedána větrem i lidmi a posílána dál… a navíc kam přiletí, tam něco změní. Tenhle boj se nemůže povést napoprvé, někdy při něm zaléhají uši. Ale je návykový.
Byl bych moc rád, kdyby se okruh těch, kdo konferenci TED (a její malé sestřičky TEDx) znají a nechají se jimi čas od času oslovit, rozšířil i tam, kde jsme dosud měli jen velmi malou odezvu. Například mezi středoškoláky a vysokoškoláky. I proto jsem nadšen z toho, co všechno nevím a koho všeho neznám. Kolegové z Akademie věd sypou z rukávů jednoho zajímavého vědce za druhým.
Tentokrát bude malá dvouhodinová akce prodchnuta jediným motivem: jaká je věda ve své podstatě? Už je v ní konečně důstojné místo i pro ženy, dokonce matky s dětmi? Je to svět moderní, nebo zastaralý? Je to úmorná dřina bez valné odměny, nebo flákačka a zašívárna? Je divná z dálky a krásná zblízka, jako saň na obrázku? Víme vůbec o tom, čím žijí badatelé a badatelky staří jako my?
Moc se těším, co nám na to – klidně i nepřímo – odpoví tři skvělé doktorky: Sylvie Švarcová, Natália Martínková a Eliška Potluková.
Jeden z prvních rozdílů mezi dosavadními TEDxovými aktivitami a tím, co zkoušíme nanovo, jsou peníze. Dá se pořídit hodně muziky za málo peněz? Existuje kvalita bez sponzorů, dostupná i pro studenty?
Nechte se pozvat: www.tedxprague.cz/tedxpraguesalon – místa je stále dost!
